Ruční práce >> pletení >> žakárové pletení

Žakárové vzory patří bezesporu k nejoblíbenějším a stále módním. Klasická norská technika vyplétání vzorů je však náročná na zručnost a je doslova prubířským kamenem pletařské dovednosti.


Podle vzoru rozkresleného na čtverečkovaný papír pleteme v jedné řadě vždy střídavě oběma přízemi. Přízi, kterou právě nepleteme, táhneme v rubu pleteniny pod oky pletenými jinou barvou. Vzorujeme v každé řadě, tedy v líci i v rubu. Celkový vzhled vzoru ovlivňuje rovnoměrné napnutí v rubu tažených přízí. Při nestejnoměrném napnutí se v líci vzor deformuje a bortí. Proto zůstává klasický způsob norského pletení doménou pouze těch nejzručnějších: z tohoto důvodu od nepaměti hledali pletaři jednodušší způsob pletení žakárových vzorů. Hledali, zkoušeli - a našli. Předností norského pletení je velmi jemná kresba vzoru vyplétaného v každé řadě. Nevýhodou je pracnost a dlouhé nitky v rubu tažené přízí, které se snadno zatrhávají.

Zjednodušená technika žakárového vzorování
Zjednodušená technika žakárového vzorování spočívá v tom, že střídavě pleteme 2 řady jednou barvou příze a 2 řady druhou, přičemž vzor vytváříme sejímáním ok. Vzor vzniká na líci, v rubu se jeví jako vodorovné proužky ze dvou barevně odlišných řad.

Žerzejový vzor se sejímanými oky
Pleteme v líci hladce a v rubu obrace střídavě vždy 2 řady světlou a 2 řady tmavou přízí. Oka, která mají mít jinou barvu než ta, kterou právě pleteme, sejímáme v líci s přízí vzadu a v rubu s přízí vpředu. Příze se sejmutými oky musí být vždy z rubu, aby se na lícové straně neporušil vzor. Vzorujeme podle tabulky nakreslené na čtverečkovaný papír. Tímto způsobem, můžeme plést jen vzory, u kterých není nutno sejímat více než 3 oka vedle sebe.