• S O U T Ě Ž E
• Letní halenky a svetříky
• Vánoční výzdoba
• Tvoříme pro miminka
• Velikonoční dekorace

Ruční práce >> jiné ruční práce >> velikonoce, velikonoční svátky

Velikonoce - název pochází z velké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Datum Velikonoc připadá každý rok na neděli po prvním jarním úplňku. Křesťanské velikonoční svátky patří k tzv. obřadům přechodu, kterým předchází čtyřicetidenní půst a které vrcholí velikonočním svatým týdnem.

Velikonoční Svatý neboli Pašijový týden

Květná neděle - začíná Svatý velikonoční týden.

Škaredá nebo Popeleční středa - v tento den by se neměl nikdo škaredit.

Zelený čtvrtek - jí se jen zelené jídlo (špenát, zelí), aby byl člověk zdravý po celý rok. O Zeleném čtvrtku by si neměl člověk nic půjčovala a s nikým se hádat. Počínaje zeleným čtvrtkem utichají všechny zvony, aby se znovu rozezněly až na Bílou sobotu. Říká se, že zvony odlétají do Říma. V dřívějších dobách se místo zvonů ozývaly klapačky a řehtačky.

Velký pátek - den ve znamení smutku a rozjímání. Velký pátek připomíná smrt Ježíše Krista. Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad je možné poznat podle světýlka nebo svítící kapradiny. Bílá sobota - ženy podle tradice pekly mazanec a velikonočního beránka, zdobily velikonoční vajíčka. Muži pletli pomlázky z vrbového proutí.

Boží hod velikonoční - v tento den Kristus vstal z mrtvých za svítání. Podle tradice v tuto neděli všichni spěchali do kostela, kde se světily velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, chléb, vejce a víno.

Pondělí velikonoční - den koledování a pomlázky. Chlapci obchází s pomlázkou vyšlehat děvčata. K pomlázce patří pestrobarevně zdobená vajíčka, která se dávají za vyšlehání.