Ruční vázání koberců patří technice tkaní, neboť při něm dochází k proplétání útkových vláken osnovou.
Oproti klasickému tkaní je rozdíl v tom, že mimo proplétání útkového vlákna osnovou (zpevňování) se také obtáčí útkové vlákno kolem osnovních vláken nebo se navazují tzv. vlasy (krátká vlákna) pomocí zvláštních uzlů na vlákna osnovy. Proto můžeme vytvářet koberce buď hladké (bez vlasů) nebo s vlasem.
Obě tyto techniky ručního vázání koberců pocházejí z Orientu, kde byly přivedeny k nejvyššímu stupni dokonalosti. U nás jsou známé jako perské. Jsou však rozdílné v kvalitě, vzoru, hustotě, výšce vlasů, použitých materiálů, způsobu vázání apod. Bližší určení nám udává jméno města, provincie nebo kmene, kde se zhotovují. Nejkvalitnější peršany jsou z Iránu. Zde se zájemcům o orientální koberce nabízejí isfahány, fabrizy, teherány, gumy, kešany, kermany, širázy, jamadány, saruky, nainy.
Druhy ručně vázaných koberců
TABRIZ je vázán tzv. smyrenským uzlem, má krátký vlas. Útek i osnova je barevná.
TEHERÁNY se vyskytují na trhu již jen zřídka. Vynikají rozmanitostí barev i tvarů.
ISFAHÁNY mají bavlněnou osnovu, nicméně vyskytují se i hedvábné. Převládá komplikovaný květinový vzor.
NAINY používají květinové náměty při vzorování. Dobré nainy mají dostavu deset tisíc uzlů na 10 cm2.
GUMY mají na 10 cm2 dostavu pět tisíc uzlů a květinové motivy na kontrastním tmavém pozadí.
KEŠANY mají jemné, krátké vlákno z nejlepší vlny. Výrazný centrální medailon je tvořen proplétáním stylizovaných květů.
MEŠEDY mají často čtvercový formát. Vynikají měkkými pastelovými barvami, převážně převládá barva červená.
KERMANY patří pro svou rozumnou cenu k nejoblíbenějším kobercům vyváženým z Iránu.
ŠIRÁZY jsou typické tradičním pravoúhlým Kavkazským vzorem a počtem uzlů na 10 cm2 640 až 5000.
HAMADÁNY jsou vázány smyrenským uzlem obvykle s geometrickým vzorem doplněnými květinovými motivy.
SARUKY jsou vázány opět smyrenským uzlem. Květinové ornamenty v poli zatlačily dřívější květinový motiv na červeném pozadí.
