V praxi rozeznáváme tři základní vazby tkaniny – plátnovou, keprovou a atlasovou. Těmto vazbám říkáme základní proto, že slouží pro sestavování vazeb složitějších.
Jednoduchá plátnová vazba
Jednoduchá plátnová vazba patří k nejstarší technice tkaní. Tkaniny tkané touto technikou jsou jednoduché, husté, oboulící a pevné. Tato vazba umožňuje dokonale rozčlenit vlákna na útku a osnovy a zpřehlednit je k další práci. Používá se ke tkaní okrajů, ale i ke tkaní tapisérií. Tam, kde se vlákna křižují, zůstávají v tkanině mezery, takže vazba je vzdušná, nicméně tato vzdušnost závisí na hustotě tkaniny.
Střída jednoduché plátnové vazby má pouze dva útky a dvě osnovní vlákna. Ze vzornice vazby na obrázku je zřejmé, že všechna lichá osnovní vlákna se zvedají na liché útky a sudá osnovní vlákna na sudé útky. Při této příležitosti poznamenejme, že ve vzornici útková vlákna číslujeme zleva doprava a osnovní vlákna zdola nahoru. Po stranách vzornice jsou uvedeny řezy tkaninou.
Odvozeniny plátnové vazby
Odvozeniny plátnové vazby vzniknou, přidáme-li k základnímu vaznému bodu jeden nebo více vazných bodů stejného významu.
Přidáme je buď ve směru příčném (napravo, nalevo) nebo svislém (nahoru, dolů). Přidávání, respektive tzv. zesilování vazných bodů může být buď jednoduché, nebo vícenásobné.
