Druhy kepru
Při vazbě keprové vazné body tvoří na tkanině úhlopříčné řádky buď ve směru pravém, nebo levém. Podle směru řádku rozlišujeme kepr pravosměrný a levosměrný.
Při stejné dostavě v osnově a v útku mají tyto řádky sklon 45°, při větší dostavě v osnově jsou řádky strmější, v útku jsou řádky ležatější.
Jednoduchá vazba keprová
Jednoduchá vazba keprová – má stejný počet různě vázaných osnovních vláken a útků ve střídě vazby. Každé osnovní vlákno i útek vážeme ve střídě jen jednou a pokaždé jinak. Nejmenší kepr je třívazný, má tři vlákna osnovní a tři útky. Taková vazba je na obrázku, kde je znázorněna tkanina třívazného kepru s černou osnovou a bílým útkem. Vazby jednoduchých keprů jsou oboulící, nejsou však stejnostranné jako u vazby plátnové. Převažují-li na líci tkaniny vazné body osnovní, hovoříme o osnovním kepru. Převažují-li na líci tkaniny vazné body útkové, jde o kepr útkový.
Odvozeniny vazby keprové
Kepry zesílené – přidá-li se k základnímu kepru útkovému k původnímu řádku vazných bodů osnovních těsně po jednom nebo více vazných bodů, vznikne kepr zesílený. Základní řádek můžeme zesilovat nalevo nebo napravo, nahoru nebo dolů, ale vždy jen tak, aby nám nevznikl kepr osnovní. Velikost původní střídy se nemění ani po přidání vazných bodů. Platí zde pravidlo, že největší počet přidávaných vazných bodů musí být vždy nejméně o tři menší, než je číslo označující střídu základní útkové vazby, ke které vazné body přidáváme.
Oboulící kepry mají ve střídě vždy sudý počet vláken, z nichž jedna polovina se zvedá a druhá je dole.
Kepr víceřádkový má ve střídě dva nebo i více od sebe oddělených řádků vazných bodů. Jednotlivé řádky mohou být buď jednoduché nebo zesílené nebo se mohou vzájemně střídat. Rozlišujeme stejnostranné a nestejnostranné víceřádkové kepry.
Stejnostranné kepry mají stejný vzhled na líci i rubu tkaniny. Stejnostranné kepry mohou být souměrné a nesouměrné.
Kepr hrotový neboli zpáteční dostaneme, vedeme-li určitý počet vláken libovolného kepru v jednom směru a vracíme-li týž počet vláken ve směru opačném. Tím vzniká hrot. Hroty mohou být v jednom bodě (hrot ostrý) nebo o obou bodech (hrot tupý). Je-li lomená čára vazných bodů ve směru útku, je to hrotový kepr příčný. Je-li lomená čára vazných bodů ve směru osnovy, je to hrotový kepr podélný.
Kepr klikatý se sestavuje jako kepr hrotový. Rozdíl je v tom, že počet vláken v jednom směru je větší než počet vláken ve směru druhém a tak zmizí souměrnost vzorování. Je možné ho sestavit podle předem nakresleného klikatého návodu a dané vazby, podobně jako u keprů hrotových.
Kepr lomený je možné vytvořit ze všech keprů (základního, zesíleného, víceřádkového) a to tak, že za určitým počtem vláken mění řádky svůj původní směr za směr opačný. Počet vláken obou směrů je buď stejný a vazební pruhy jsou stejně široké nebo je odlišný a tím ve tkanině vzniknou vazební pruhy různé šíře.
Kepr křížový vznikne ze dvou základních keprů různých směrů křížením keprů základních a to dvojím způsobem: 1. oba kepry mají v křížení jeden bod společný. 2. oba kepry nemají společné vazné body.
Další příklady odvozených keprových vazeb – viz. obr.
