Pro ruční tkaní se hodí jakýkoliv materiál. Musí být především dostatečně odolný, tzn., že je důležitá nejen kvalita, ale také pevnost.
[insert_php]include (get_template_directory() . „/include1.php“);[/insert_php]
V praxi se běžně pevnost vlákna zvyšuje zdvojováním nebo setkáním vláken, ale přitom musíme dbát na to, aby byla zachována v průběhu tkaní stále stejná tloušťka útkového vlákna. Textilní vlákna, z nichž se vyrábějí provázky, nitě, příze, přadena, klubka, smotky atd. se podle původu dělí na: rostlinná vlákna, živočišná vlákna, syntetická a přírodní vlákna.
Rostlinná vlákna
Rostlinná vlákna získáváme z různých částí rostlin. Ze semen získáváme např. bavlnu, kopak, rostlinné hedvábí, suchopýr, z lodyh len, konopí, jutu, z listů sisal, manilské konopí, novozélandský len, z plodů kokos.
Živočišná vlákna
Živočišná vlákna získáváme z vlasů, chlupů a srsti různých zvířat a výměšků snovacích žláz nočních motýlů (hedvábí).
Syntetická a přírodní vlákna
syntetická vlákna získáváme chemickým zpracováním uhlí, nafty, celulózy atd. Ze syntetických vláken je třeba jmenovat např. polyester, polyamid, polyetylen a chemlon. Nerostná vlákna se získávají z nerostných surovin, jako je např. azbest.
[insert_php]include (get_template_directory() . „/include1.php“);[/insert_php]
Tloušťka materiálu pro tkaní
Tloušťka materiálu pro tkaní se volí podle požadované jemnosti konečného výrobku. Vzhledem k tomu, že osnova nepřispívá k vytváření vzoru, klade se při volbě vlákna požadavek pouze na jeho pevnost a tloušťku.
Volba materiálu v útku je rozhodující. Např. klasickým materiálem dřívějších a dnešních gobelínů je vlna. Je to vysoce hodnotný měkký a poddajný materiál, který se dá dobře barvit. Na jeho tloušťce závisí celková jemnost gobelínu.
Při tkaní předložek se může použít i zbytků textilu. Rozstříháme je asi v šířce 2 cm a jednotlivé kousky sešijeme a namotáme na klubko. Na vyvazované koberečky můžeme použít i zbytků z potahových látek, které jsou protkány bavlnou nebo vlnou.
